Michal Mareš ukončil profesionální kariéru po 14 sezónách v KNBL

V emotivním rozhovoru prozradil Michal Mareš důvody svého rozhodnutí ukončit profesionální kariéru basketbalisty, a to i přes platnou smlouvu ve Slavii Praha. Rozhodnutí, které zraje již delší dobu, bylo nakonec nevyhnutelné. V nejvyšší soutěži odehrál během čtrnácti sezón 505 zápasů, ve kterých zaznamenal 5006 bodů, 740 asistencí a 1288 doskoků. 

„Už jsem to někde vzadu v hlavě měl delší dobu. Vývoj sezóny nebyl ideální, takže ta myšlenka o konci kariéry přicházela na mysl pořád častěji. Už jsem necítil takový zápal pro basket jako dřív a těžko se mi hledala síla a motivace pro nějaký pokus o zlomení nepříznivé sezóny k lepšímu,“ uvedl Mareš. 

Rozhodnutí ukončit kariéru nebylo jednoduché, ale Mareš přiznává, že finální krok byl velmi emotivní. „Nejvíc jsem to probíral se ženou. Zvažovali jsme pro a proti a vyšlo nám z toho jako lepší varianta ukončit kariéru. Budu mít víc času na rodinu, nebudu věčně unavený a budu časově flexibilnější,“ dodal.

Michal Mareš se ohlédl za svými 14 sezónami v KNBL s nostalgií a hrdostí. Jeden z jeho nejvýznamnějších momentů byla stříbrná medaile s USK Praha v poháru, kdy ve finále prohráli v prodloužení s Nymburkem. "To je okamžik, který mi zůstane v paměti napořád," vzpomíná. Přestože Marešova kariéra nebyla plná velkých trofejí, váží si každého úspěchu. S USK Praha dosáhl na 2. místo v poháru, s Kolínem na 3. místo v poháru a se Slavií Praha si cenil hlavně vítězství v baráži. „Nakonec největší úspěch byl, že jsme udrželi KNBL pro další sezónu,“ říká.

Poslední sezónu ve Slavii Praha Mareš hodnotí kriticky. „Myslím si, že jsme nedokázali správně využívat hráče v situacích, ve kterých se cítí dobře. Individuálně jsme podle mě neměli špatnou soupisku, jen jsme to nedokázali správně využít,“ vysvětluje. Jeho poslední zápas byl pro něj velmi významný. „Rozhodně druhý zápas baráže. I když to moc lidí nevědělo, já jsem do toho šel s tím, že to je můj poslední zápas,“ přiznává.

A co bude dál? Mareš už má plán. Poslední dva roky pracoval na zkrácený úvazek jako programátor, což mu poskytuje základ pro budoucnost. „Uvidíme, kam se budu ubírat dál,“ říká s optimismem. Na otázku, zda by se chtěl vrátit k basketbalu v jiné roli, Mareš odpovídá jasně: „U profesionálního basketbalu určitě ne, tím bych přišel o výhody, kvůli kterým jsem přestal hrát - volné víkendy, dovolená atd. Trenérské ambice jsem nikdy neměl, přijde mi to jako moc velká alchymie. Takže možná si zahraju nějakou nižší soutěž, ale víc určitě zatím ne.“

Na závěr Mareš poděkoval všem, kteří ho během jeho kariéry podporovali. „Chci poděkovat celé moji rodině. Ženě, která mě podporovala, a s kterou jsem se díky basketu vlastně seznámil. Mámě a tátovi, kteří strávili spoustu času tím, že mě vozili na tréninky a zápasy. Babičkám a dědům, kteří sledovali každý zápas. Dál taky všem trenérům, speciálně trenérům z Kladna, kteří mi dali základy, Lubošovi Lvovi a Zarinu Pozanovi. A na závěr děkuji fanouškům, i když moje hra nebyla žádná přehlídka super akcí, tak doufám, že je bavilo se na mě dívat. Určitě bych rád také poděkoval všem spoluhráčům za spoustu krásných vzpomínek,“ zakončil Mareš.

Michale, děkujeme!